Vznik Památníku mistra Jana Husa v Husinci
Úcta k památnému místu rodiště mistra Jana Husa se v historických pramenech objevuje již před rokem 1633. Až do roku 1873 však můžeme mluvit pouze o památném místě, které je navštěvováno významnými osobnostmi českého i slovenského národa či prostým lidem.
V roce 1873 si Husovu světničku pronajímá Prof. T. Cimrhanzl z Plzně, aby památku zachránil před devastací, a tím se alespoň část objektu, tradičně uctívaného jako rodiště Jana Husa, stává muzeem či památníkem ve smyslu současného odborného názvosloví. Na začátku 19. století je domek vykoupen Sokolem, a i když je následně celý objekt zkonfiskován, Husova světnička je stále přístupná široké veřejnosti, a tak si zachovává muzejní charakter. Až roku 1952 je zde zásluhou Aloise Kubíčka oficiálně založeno Husovo muzeum. První samostatná muzejní expozice, pokud nepočítáme vybavení světničky z přelomu 19. a 20. století, byla připravována mezi lety 1964 - 1965 a instalována roku 1965, práci na této muzejní expozici dokumentuji v kapitole 1.3.5 Podoby Husova domku.
Celý komplex budov umístěných nedaleko samého středu husineckého náměstí, v nichž se dnes Památník mistra Jana Husa nachází, byl v roce 1978 prohlášen za národní kulturní památku. V roce 1999 byl nařízením vlády potvrzen statut národní kulturní památky tohoto objektu a přilehlých budov spolu s bronzovou sochou mistra Jana s Písmem od Karla Lidického, odhalenou na Prokopově náměstí v Husinci v roce 1958. Stejná zdobí od roku 1954 nádvoří Karolína.
Zajímavá historie, která však není dostatečně podložena potřebnými dokumenty, se dotýká vzniku samotného názvu Památníku mistra Jana Husa v Husinci. Tento oficiální název se uchovává v povědomí všech návštěvníků zřejmě již od roku 1975, kdy byla instalována současná expozice. Přesto se v nejrůznějších pramenech setkáváme s pojmy muzeum, rodný dům Jana Husa nebo Husův domek. Z archivních pramenů nelze doložit vznik toho názvu, neboť celý archivní svazek odboru kultury při okresním úřadě v Prachaticích dosud není roztříděn a zaevidován. Pan Dr. Václav Starý na semináři v Husinci 2004 připomíná tuto problematiku a uvádí, že název památníku se datuje již od roku 1952, zároveň s tím upozorňuje na potřebu nového názvu:
„Současný název „Památník mistra Jana Husa“ od roku 1952 již neodpovídá svému obsahu a je proto třeba uvažovat o novém označení. „Rodný dům Jana Husa“ také neodpovídá historické skutečnosti a je zavádějící.“
I přes dlouholetou tradici oficiálního názvu se u husineckých rodáků setkáme nejspíše s označením Husův domek. Osobně se proto domnívám, že by se mělo uvažovat o změně na lidový název, neboť tradice, přes snahu odborné veřejnosti, přetrvává již od dob středověku a mnozí budou i nadále používat místo oficiálních názvů ten lidový a tradiční.
Diskuzi nad názvem památníku můžeme považovat za irelevantní. Nicméně problematika, ostatně jako mnoho dalších věcí, není černobílá. Spolu s názvem získává památka a její případný mobiliář i status, ze kterého může vyplývat odlišný přístup k památce jako takové, k jejímu účelu a využívání, a zejména k odpovědnosti za uchování památky i dalším generacím.
Například profesní kodex muzeí klade celou řadu podmínek pro zřízení a provozování muzea. Oproti tomu statut památníku není žádným oficiálním dokumentem ošetřen a tudíž není nutné řídit se alespoň minimálními standardy, která muzea mají vymezana a která se kladou na zřizovatele.
Můžeme se domnívat, že podstatou problému není název, ale především odpovědnost za péči o rodný domek a expozici v něm umístěnou.
Status národní kulturní památky je nejvyšším stupněm, kterého může objekt či památka získat a zařazení na tento seznam značí, že se jedná o nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa a je považováno za tzv. „nenahraditelné bohatství státu“.
Památník mista Jana Husa v Husinci je národní kulturní památkou, jako objekt a proto podléhá i podmínkám památkové péče, na rozdíl od expozice, která svým charakterem kulturní památkou není.
---
Použitá literatura:
Starý, V. Z dějin Husova rodného domku, In: Mistr Jan Hus a Husinec, Svépomoc, Praha 1969, str. 23
Okresní státní archiv Prachatice, částka 457.1, Památník M.J.Husa a Husovy oslavy 1959-1975
Nařízení vlády č.147/1999 Sb. ze dne 16.června 1999 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
Čáp, J. Malý průvodce po velké historii, In: Informační věstník č. 19 (1/2005) občanského sdružení Exulant, Praha 1, 2005, str. 14
Starý, V. Autorizovaný záznam z odborného semináře k tématu Památník M.J.Husa v Husinci, 5.7.2004, str. 4
Veselá, M. Památník mistra Jana Husa v Husinci – příprava nové expozice. České Budějovice 2008. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra filosofie a religionistiky. Vedoucí práce J.Vokoun