Podoby Husova domku
Tradice uvádí, že Husova světnička se uchovává v původní podobě, zatímco ostatní místnosti byly v průběhu dějin dle potřeby přestavovány. Nicméně zápisy z pamětních knih i někteří autoři uvádějí, že Husinec a s ním i Husův dům byl několikrát postižen velmi rozsáhlými požáry. Zdá se tedy málo pravděpodobné, že by se Husova světnička, která dle tradice vždy požáry přestála, dochovala v původní podobě. To dokládá např. historik Václav Starý po prostudování pamětních knih Husince – „roku 1691 vyhořel Nánův dům až na holé zdivo, zejména světnice, kuchyně, komora, sklep, chlév i stodoly“. Můžeme však toto laické přesvědčení zachované nám z dob středověku považovat „za důkaz veliké, ba přímo něžné piety Husineckých k jejich velikému krajanu.“, jak uvádí Dr. Josef Salaba ve své práci zaměřené na rodiště Jana Husa. Skutečnost nepravdivosti autenticity Husovy světničky však nezabránilo obyvatelům města Husince a okolí v uctívání památného místa narození Jana Husa, jak dokládají další odstavce. Dokonce i po znovuvybudování domku se dochoval zvyk odnést si z památného místa zlomek relikvií (nejčastěji v podobě třísek z dvěří i poliček z Husovy světničky).
Veselá, M. Památník mistra Jana Husa v Husinci – příprava nové expozice
---
Použité prameny a literatura:
Starý, V. Husinec – Rodiště M. Jana Husa. In: Mistr Jan Hus a Husinec, Svépomoc, Praha 1969, str. 19
Salaba, J. Rod a rodný dům Husův. Příspěvky k Husově osobnosti, k jeho životopisu a mládí. Zvláštní otisk z Časopisu Národního muzea 1935, Praha 1935, str. 5
Veselá, M. Památník mistra Jana Husa v Husinci – příprava nové expozice. České Budějovice 2008. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta, str. 42