o. s. M. J. z Husince

Z historie vlastnických vztahů domku, kde se dle tradice narodil Jan Hus a prožil zde své mládí, víme od prom. historika Václava Starého, který pro svou studii použil gruntovní knihy, zápisy z kronik farnosti husinecké a rovněž kronikářské zápisy obce Husinec.
V letech 1634 až 1662 zde hospodařil Zikmund Nána a po jeho smrti se domek nadále dědil v rodině. Po Zikmundu Nánovi byl až do roku 1668 vlastníkem jeho zeť Jan Tramfač, poté zdědil hospodářství jeho zeť Jakub Schuster. Po Schusterově smrti roku 1702 zde hospodařila jeho manželka Dorota až do roku 1718. Po své matce Dorotě zdědil hospodářství Jiřík Schustera a hospodařil zde až do roku 1740, kdy hospodářství dostal věnem Josef Jileček. Josef Jileček byl manželem Marie, sestry Jiříka Schustera. V rodině Jilečků pak domek a hospodářství zůstalo až do roku 1883 (Josef Jileček 1740 - 1787, Vojtěch Jileček 1787 - 1831, Ondřej a Rozina Jilečkovi 1831 - 1880, Augustin Jileček 1880 - 1883 ).
Z doby vlastnictví domku rodinou Jilečkových je známo, že Vojtěch Jileček (vlastnil dům mezi léty 1787 - 1831) zde provozoval pálení kořalky a v této živnosti pokračovala i jeho manželka Marie Jilečková, která v domku hospodařila po smrti svého muže až od roku 1812. Syn Ondřej Jileček převzal dědictví v roce 1831 a zřídil si zde mydlářskou živnost s krámkem. Když v roce 1859 domek vyhořel, požádal Ondřej Jileček o podporu Královské české muzeum, aby mohl upravit světnici, v níž se podle tradice narodil Hus. Zamítavou odpověď archeologického sboru muzea přinesly časopisy Památky archeologické a také časopis Lumír. Následovalo předvolání na c. k. Okresní úřad do Prachatic, kde bylo Ondřejovi Jilečkovi doporučeno, aby nedělal žádné úpravy vně ani uvnitř domku a rozhodně aby nepořádal žádnou veřejnou sbírku.
V roce 1873 si Prof. T. Cimrhanzl z Plzně (rodák z blízkého Žíchovce) pronajal Husovu světničku za roční plat, který odváděla plzeňská zábavní společnost Kocourové. Takto byla světnička zachráněna před úplnou zkázou, která jí hrozila pronajímáním jako hostinského pokoje.
Posledním soukromým majitelem Husova rodného domku byl Augustin, syn Ondřeje Jilečka, který jej zdědil po smrti otce v roce 1880, o tři roky později domek prodal spolku Svatobor. V té době usiloval o koupi domku také místní farář Adolf Rodler, který chtěl domek zbourat a na jeho místě postavit katolický sirotčinec.
V roce 1883 však domek koupil z výtěžku všenárodní sbírky spolek Svatobor a převedl jej pražskému Sokolu. Za 1. světové války (v roce 1917) byl však domek pražským Sokolem svěřen do péče města Písek. Ke zpětnému převodu na Pražskou obec sokolskou došlo až v roce 1922. Důvodem k převodu vlastnických vztahů, uskutečněný souhlasem Městského národního výboru v Písku dne 18. října 1916, bylo možné ohrožení majetku sokolské obce a díky souhlasu písecké radnice byl Husův domek ochráněn před mocí rakouské monarchie.
V roce 1927 (nejspíše však v roce 1928, jak dokládá kronikářský zápis) koupila Československá obec sokolská od Jaroslava Rysa také sousední domek č. p. 37, se záměrem na úpravu okolí domku a na zřízení Husova muzea. Zpráva o Husově rodném domku z 3. října 1966 uvádí, že v roce 1934 zakoupila Československá obec sokolská i domek č. p. 34, kterým se dnes vchází do Husova rodného domku. V majetku Sokola však byl pouze vlastní přední dům, a to až do znárodnění budovy.
Ohledně termínu znárodnění budov památníku se prameny dost podstatně liší. Například správkyně památníku paní Jitka Havlíková uvádí až datum 1. ledna 1954 jako datum, kdy Ministerstvo kultury - státní památková správa přebírá Husův domek, zatímco v kronikářském zápise města Husince již z roku 1952 se objevuje tato zmínka:
Otevření Husova muzea bylo v tisku (Kostnické jiskry) komentováno takto:
„V Husinci, městečku od roku 1869 navštěvovanému pro jeho slavného rodáka, nic ho dosud náležitě nepřipomínalo kromě plakety na jeho rodném domku. Ten patřil donedávna Čes. obci sokolské, ale ani ta, ani místní národní výbor jej neproměnily v muzeum, jak je to v takových případech obvyklé. Teprve nedávno, když tento památný objekt přešel do majetku našeho státu, postaralo se ministerstvo školství, věd a umění péčí dr. Pavláska, aby dvě sousední místnosti do ulice poskytly návštěvníkům názorné poučení o mistru Janu.“

Zřejmě nejpřesnějšími se zdají data z katastru nemovitostí, kde pozemkové knihy jasně dokladují, že k převodu na československý stát došlo na základě §13 zákona 71/1952 Sb. ze dne 2. června 1954 pod číslem jednacím 113/54. Další záznam pochází až z 9. dubna 1960, kdy na základě jednostranného opatření převedla Státní památková správa Husův rodný domek podle §15 ods. 1 vl. nař. č. 81/1958 Sb. do správy Okresního národního výboru v Prachaticích. V této souvislosti je zajímavá cena stavebních a pozemkových parcel, které byly ohodnoceny na celkovou částku 3.092,-Kčs. Budovy, jako objekty památkového charakteru, oceněny nebyly. O rok později začal užívat celý objekt Městský národní výbor v Husinci. Do jeho vlastnictví přešel celý komplex budov včetně pozemků až k 1. červenci roku 1976 na základě Hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku. V současnosti je Památník mistra Jana Husa v Husinci stále ve správě Městského úřadu v Husinci.

Veselá, M. Památník mistra Jana Husa v Husinci – příprava nové expozice

---
Použité prameny a literatura:
Katastrální úřad Prachatice, Dokument „Jednostranné opatření o převodu správy“, Státní památková správa Praha 1- Malá Strana, číslo 597/60 ze dne 15.3.1960
Katastrální úřad Prachatice, Hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku ze dne 12.7.1976, číslo Fin./3-119/76-Mar.
Kukačka, B. Husův rodný domek. In: Zlatá stezka, ročník III, číslo 10, červen 1930, str. 189 (poznámka pod čarou)
Okresní státní archiv Prachatice, částka 457.1, Památník mistra Jana Husa a Husovy oslavy 1959-1975
Okresní státní archiv Prachatice, Pamětní kniha městyse Husince, sig. II 55, červenec 1928
Okresní státní archiv Prachatice, Pamětní kniha města Husince 1950-1974, str. 17-18
Písecký zpravodaj, ročník 1965, číslo 9, str. 19-20
Pozemková kniha katastrální obce Husinec, str. 296
Starý, V. Z dějin Husova rodného domku. In: Mistr Jan Hus a Husinec, Svépomoc, Praha 1969, str. 19-20
Veselá, M. Památník mistra Jana Husa v Husinci – příprava nové expozice. České Budějovice 2008. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta, str. 12-17