o. s. M. J. z Husince

Svou masivní účastí všeho lidu se staly Husovy oslavy v roce 1869 zřejmě nejvýznamnějšími oslavami v dějinách Husince, i když již rok před tím se Husovy slavnosti pořádaly, jak nelibě dokládá Jan Soukup, husinecký farář.

Zřejmě nejpodrobnější přehled k Husovským oslavám až do roku 1915 nám podává Václav Starý v krátké studii nazvané První Husovy oslavy v Husinci, vydanou v časopise Husitský Tábor v roce 1981.
Jak můžeme z materiálu, který nám V. Starý předkládá, vyčíst, byla příprava 500. výročí narození Jana Husa soustředěna do Prahy a Husince, kde byly ustanoveny přípravné výbory. V Praze v čele s Karlem Sabinou a v Husinci v čele s Josefem Kudrnou z Netolic. V květnu byly zvoleni noví předsedové obou výborů, pražský „Slavnostní výbor pro oslavení pětisté památky narozenin nesmrtelného mistra Jana Husi z Husince“ vedl Karel Sladkovský a husinecký výbor pak vedl Josef Wiesser z Vimperka. I nadále se pokračovalo v rozsáhlých přípravách. Jako doklad je uveden i dopis na obecní zastupitelstvo městyse Husince, který Václav Starý cituje:
„Dovolujeme sobě vůči tak velevýznamné slavnosti, chtějíce úřadu svému svědomitě dostáti, k slavnému zastupitelstvu obce husinecké tímto předložiti snažnou žádost výše jmenovanému výboru, ...“

Výbor mimo jiné požadoval za důležité, aby husinecká obec zapůjčila potřebný materiál k výstavbě slavnostních bran, stanu a pódia pro řečníky, včetně úhrady mzdy za vybudování tohoto technického zázemí. Dále se mezi požadavky nachází i písemné zaručení, že tento technický aparát bude nadále uchován pro budoucí časy. Výbor nezapomněl ani na upozornění, že Husinečtí by se měli postarat o hosty, kteří přijdou na slavnosti. Myslel i na samotnou účast husineckých při slavnostním průvodu, který by měl být oslaven i důstojným prostředím, k čemuž měla sloužit výzdoba domů na náměstí, svíce ve všech oknech a slavnostní ohně okolo Husince. Výbor uzavírá své prosby s nadějí, že se i Husinečtí k takto významné události zapojí a slavnost proběhne v pokojném duchu:
„Těšíce se blahou nadějí, že úplně vyslyšána bude prosba přednesená, dovolují sobě ještě nížepsaní prosbu tuto odůvodnit nejen poukázáním na důstojnost slavnosti nastávající, ale i slibem, že slavnost v nižádném způsobu klidnému pokoji venkovského města nebezpečná, ale usilování výboru místního na věčné časy zachovati hodlá památku po slavnosti této, která blahodajně zajisté jak pro jednotlivce dotyčného, tak i pro celou obec navždy působiti bude.“
Jak uvádí Dr. Starý, lze jen těžko vysledovat následující přípravy pro nedostatek písemných pramenů, nicméně Husovy oslavy se konaly na obou místech. V Praze se průvodu naplánovaného na 4. září 1869 konaly na Betlémském náměstí a prý se jich účastnilo nebývalé množství lidí. Účastníci se 5. září odebrali zvláštním vlakem směrem do Husince, kam je mnohatisícový zástup doprovázel na pražské nádraží. Podle zpráv z Národních listů v průvodu nechybělo 600 sokolů v čele s náčelníkem Tyršem, zpěvácké, studentské, řemeslnické spolky a na 3 000 dělníků. Po celou cestu na všech nádražích, která byla i přes zákaz vyzdobena, vítaly davy lidí tento speciální vlak, v Plzni a na návrších v Pošumaví plály slavnostní ohně.
V Husinci čekala na vlak početná policejní stráž, čítající 50 mužů a 1 důstojníka a ve vojenských posádkách v blízkém okolí byla vyhlášena pohotovost. Vzhledem k tomu, že do Husince tou dobou putovaly tisíce lidí, můžeme předpokládat, že tato policejní opatření byla s největší pravděpodobností zaměřena především na možnost účasti některých „nepohodlných“ a vesměs nebezpečných osobností, např. J. V. Friče (t.č. ve vyhnanství – pozn. autora), o kterém, jak uvádí Dr. Starý, se šířily zprávy o jeho možném příjezdu na slavnosti. Rovněž byla neoficiálně potvrzená účast Viktora Huga či Giuseppeho Garibaldiho, italského revolucionáře.
Zatím se do Husince sjížděli účastníci ze Strakonic, Netolic, Volyně a Vodňan:
„Všecky silnice vedoucí do Husince byly naplněny průvody. V Husinci vítaly účastníky slavnostní brány a nápisy ve všech slovanských řečech, ale i ve francouzštině a němčině, a chvojím ověnčené, vesměs nově nabílené domy. Velmi pečlivě byl ozdoben Husův domek s nápisem: „Toto sídlo staré vítá hosty jaré.“ Naproti řečništi byla tribuna pro polské, jihoslovanské, ruské, bulharské i jiné zahraniční hosty.“
Mohutnost celého shromáždění, které se na 6. září do Husince sjelo, dokládají i zprávy, že pro hosty byly odkryty krovy domů na náměstí, které sloužily jako tribuny, také bylo pro přespolní návštěvnictvo postaveno nespočet stanů na přespání.
Ze slavnostního programu můžeme dle kronikářských pramenů uvést, že předními řečníky byli čeští politikové - Karel Sladkovský a František Ladislav Rieger. Během jejich slavnostní řeči byl odkryt na Husově domku také reliéf Jana Husa, jehož autorem je Bohuslav Schnirch. Slavnostní věnce, které mimo jiné zdobily ještě dlouhá desetiletí Husovu světničku, byly umístěny na celém průčelí domku. Následovaly projevy A. M. Buchtějeva a zástupců Poláků, Bulharů a Srbů. Závěrečnou řeč měl Karel Sabina.
„Husovy oslavy v Husinci proběhly v období konání celé řady poutí a táborů na významných místech českých dějin v Čechách, byly obrovskou manifestací a probíhaly výsostně v národním a slovanském duchu. Husinec se těmito oslavami významně zapsal do politického života novodobého českého národa.“ Uvádí na závěr Dr. Starý.

Úspěšnost celých oslav dokládají také novinové články nejen regionálního, ale i celonárodního významu. Dr. Starý ve své práci za všechny uvádí časopis Budivoj:
„V Čechách konala se tuto sobotu a v pondělí řídká slavnost, památky pětistyletého narození mistra Jana Husa. V Praze na Betlémském plácku na domě, kde Jan Hus bydlel, zasazena jest pamětní deska, která v sobotu způsobem slavnostním a velkolepým byla odhalena. V pondělí konala se slavnost v Husinci, kde se před pěti sty lety narodil mistr Jan Hus. Ze všech končin vlasti naší a z ciziny připutoval lid do Husince, aby uctil památku velikého svého muže .... Při odhalení desky na domě, kde Hus se narodil, nastal veliký jásot a volání slávy. Lidí se sešlo na 80 000; hostů z Ruska, Srbska, Uher, Polska, z Francouzska, Anglie a Švédska se dostavilo valně. Slavnost vykonala se v nejlepším pořádku, lid taktéž se ve vzorném pořádku po ukončení slavnosti rozešel.“

Podívejme se nyní ještě do archivu, kde se nám z pozůstalosti Františka Míka (rodáka z Husince, učitele, školního inspektora a pracovníka Zemské školní rady – pozn. autora) dochovalo několik poznámek k slavnému roku 1869. Jedná se zřejmě o přepis nějakého článku či stati, neboť se v zápatí dokumentu nachází poznámka – Malý, Z dob probuzení, VI. 62 - 63, tento spis jsem však nebyla schopna pro slabou dataci dohledat. Opis Františka Míka doplňuje další střípky z bohatého programu celých oslav v tomto roce. Uvádí například, že v Praze byly oslavy zahájeny 4. září velikým oratoriem „Hus“ v Novoměstském divadle, kde účinkovalo asi 100 zpěváků a zpěvaček. Poté bylo shromáždění lidu na Betlémském plácku, kde byly pronášeny slavností řeči, večer se konalo v Zemském divadle českém Tylovo představení „Hus“. Vlak, který se druhého dne vydal do jihočeského Husince byl prý nejen na stanicích, ale i při samé jízdě srdečně a hlučně lidem vítán. Účast v Husinci byla odhadnuta na 50 000 lidí (přestože není známo přesné číslo a odhady se značně liší, dokládají všechny prameny, že se jednalo o veliké množství lidí – pozn. autora). Dále se zde dozvídáme také o iniciativě dobročinného slovanského výboru v Moskvě:
„Avšak nejen v Čechách slavena památka kostnického mučedníka, ale i dobročinným výborem slovanským v Moskvě v sále univerzitní bibliotéky, při kteréž příležitosti odeslán dr. Sladkovskému, předsedovi výboru pro slavnost Husovu, skvostný kalich s nápisem: Bratam Čecham od Moskevskích Slavjan k 500. letému jubileu Jana Husa ... Kalich, vzácná to práce umělecká zlatnická, zakoupen byl za 1 000 rublů ze soukromé sbírky Pogodinem zavedené a byl na to veřejně vystaven na Pražské radnici za skrovné vstupné, kteréž věnováno důstojnému upravení rodného domku Husova, konečně pak odevzdán do Českého muzea.“

V dalších letech se památka Jana Husa příliš nepřipomínala. Tedy nutno dodat, že nebyla tak velkolepého rázu, jako v roce 1869. Síla slavností v roce 1869 překonala i císařskou vyhlášku vydanou v roce 1854, tzv. Prügelpatent, platnou až do roku 1927, zaměřenou proti jakémukoliv „protipolicejnímu chování“, jímž by se porušoval „pořádek a slušnost“ a vůbec zavdával podnět k pohoršení. Díky této vyhlášce získaly politické a policejní orgány možnost stíhat každé demonstrativní jednání, kterým se mohl vyjádřit odpor proti vládě nebo se mělo snižovat vládní nařízení.
I přes trestnost se však i nadále udržovala památka 6. července, dne upálení Jana Husa v Husinci i blízkém okolí, jak dokládá archivní materiál sledovaný Dr. Starým.
V roce 1877 je zpráva o tom, že se 5. července v okolí Husince pálily ohně, u nichž údajně řídící učitel obecné školy Tomáš Šobr zpíval píseň Hej, Slované. V následujícím roce upozorňuje prachatický okresní hejtman Scholta husineckého purkmistra na onu vyhlášku z roku 1854, která zapovídá trpění demonstrací proti veřejnému pořádku a nařizuje, aby purkmistr dohlédl na tyto výtržnosti, aby se již nekonaly. Vydaný zákaz byl v následujících letech dodržován a porušen byl až v 90. letech 19. století, kdy se v roce 1898 dne 5. července o desáté hodině večerní rozhodli husinečtí hoši u Šebelova mlýna zapálit na památku Husovu oheň, podobně je následovali i netoličtí sokolové. V roce 1900 se opět objevily ohně mezi obcemi Vlachovo Březí a Chlumany. O rok později se Husovy oslavy konaly na třech místech – v Husinci, Netolicích a ve Vlachově Březí, o kterých se dochovala hlášení z četnických stanic.

Veselá, M. Památník mistra Jana Husa v Husinci – příprava nové expozice

---
Použité prameny a literatura:
Časopis Budivoj, roč. 5, č. 71, 9.9.1869, str. 2. In: Starý, V. První Husovy oslavy v Husinci. In: Husitský Tábor číslo 4, rok 1991, str. 206-207
Malý, K.; Sivák, F. Dějiny státu a práva v Československu, I. Díl do roku 1918, str. 427 - 428
Okresní státní archiv Prachatice, Pamětní kniha fary Husinec, str.111
Okresní státní archiv Prachatice - František Mík, karton 4
Okresní státní archiv Prachatice, AMH, spisový materiál, sign. XI/4. In: Starý, V. První Husovy oslavy v Husinci, Husitský Tábor číslo 4, rok 1991, str. 205
Starý, V. První Husovy oslavy v Husinci. In: Husitský Tábor číslo 4, rok 1991, str. 206
Veselá, M. Památník mistra Jana Husa v Husinci – příprava nové expozice. České Budějovice 2008. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta, str. 28-34